Každá maminka či tatínek ví, o čem je řeč. Co dítě, to jiný denní režim. I pokud máte doma sourozence, každý má jiné zvyky, jinak si člení den. Rodina však není složená jen z dětí, ale i z dospělých. Jak na to, abychom to nějak dali dohromady?
Denní režim dítěte je velmi stěžejní. Jakmile dojde k jeho narušení, pocítí to většinou celá rodina na jeho výkyvech chování, ve školním věku pak na výkonech ve škole. Proto se rodiče od mala snaží, aby denní režim dítěte co nejvíce zapadal do soukolí rodiny a co nejméně narušoval chod domácnosti. Někdy je to opravdu složité. Nesmíme ale tento úkol podceňovat.
Denní režim dítěte kojeneckého a batolecího věku
Děti tohoto věku se nám v ničem nepřizpůsobují a ani to na nich nevyžadujeme. Miminka po narození cca do 1 roku věku přizpůsobí režim rodiny sobě a nikdo to nepovažuje za nic mimořádného. Je to věk, kdy je třeba, aby dítě prospívalo, dobře se vyvíjelo a rodina jim většinou vyhoví ve všech jeho potřebách.
Děti nad 1 rok už začínají někdy pozornosti zneužívat. Pokud se vše točí kolem nich, často vycítí, že si mohou mnoho věcí vyvztekat. Je tedy na rodičích, aby vycítili, co je potřebné a co je jen rozmar dítěte.
Nicméně je důležité, aby si dítě v době, kdy je zvyklé spát, odpočinulo, aby mělo dodržen i rytmus jídla a jeho den byl koncipován tak, aby netrpělo neuspokojenými potřebami důležitými pro jeho vývoj. Režim dne lze už zčásti navyknout tak, aby se dal alespoň trochu skloubit s potřebami rodiny. V této době je samozřejmé, že pokud dojde ojediněle k posunu stravovacího času nebo spánku, lze to s menšími obtížemi zvládnout. Nemělo by to ale být pravidlem.
Denní režim školních dětí
Školní dítě už se nachází ve zcela jiné situaci. Musí se zcela přizpůsobit požadavkům školy. Je zcela na rodině, aby dítě před vstupem do školy zvykala na přibližný režim, který bude požadován vzhledem ke zvládnutí školy.
Je třeba nacvičit ranní vstávání, čas jídel a odpolední program, který musí obsahovat nejen hru, ale i úkoly do školy a včasný večerní odpočinek. Je to velmi strastiplný úkol a děti psychicky labilní si na změny špatně zvykají.
I denní režim dětí na 1. stupni školy by však měl být pokud možno pevný v ranním vstávání a rituálu snídaně, stejně jako bude pevné v rozvrhu odpolední a večerů, zejména pak v hodině večerního usínání. U dětí druhého školního stupně už nemůžeme očekávat přílišnou pravidelnost v denním režimu a taky už to není třeba. Jsou dostatečně odolní, aby zvládly různé varianty denních rozvrhů dle školy a své zájmové činnosti.
Závěrem
Dá se konstatovat, že denní režim a zvyky dítěte jsou důležitým prvkem v jeho životě. V raném dětství je to nutná potřeba, kterou dítě potřebuje ke svému zdravému vývoji, později pak správný denní režim formuje a vychovává děti k dospělosti. Mnohé návyky si pak přinášejí do dospělého věku a pomáhají jim zvládat další nástrahy života a pozdější výchovu svých vlastních dětí.