Některé teorie hovoří o tom, že naši zemi kdysi navštívila mimozemská civilizace a že nám tu zanechali několik připomínek.
· Vyobrazení kosmonautů v jeskyních a tak podobně.
– Dovolte mi, abych byla mírně skeptická.
– Když malé dítě nakreslí slona a pak bude tvrdit, že je to tank, asi mu uvěřím.
Jsou však chvíle, kdy jsem ke své skepsi mírně skeptická.
· Prostě o své teorii pochybuji.
· Co když nám tu opravdu něco zanechali a my si s tím nevíme rady?
Například, takové živé elektrárny.
· V jihoamerických řekách se vyskytuje zvláštní tvor.
· Je to ryba a už z názvu bude patrné, že je něčím výjimečná.
Jmenuje se paúhoř elektrický.
– Dokáže, na jeden ráz, vyrobit tolik proudu, že by to stačilo jako pohon pro trolejbus.
– Jeho popis mi připomíná interaktivní hračku, kterou ta zmíněná mimozemská civilizace zahodila a ona se nám tu rozmnožila.
– Čtyři pětiny jeho těla jsou tvořeny třemi párovými elektrickými orgány.
– Je to, jako by měl sériově zapojené, elektrikou nabité články.
Co letos pod stromeček? Elektrickou rybu
Paúhoř svou zajímavou schopnost nezneužívá.
Používá ji jen v několika případech.
1. Když se potřebuje najíst, najde senzory kořist a pak ji omráčí.
2. Pokud ho něco ohrožuje, dokáže zabít i tvora velkého, jako člověk.
3. Jestliže hledá spřízněnou duši pro hezké chvíle.
Je pravda, že se lidé snažili, využít jeho elektrického náboje.
· Ve starém Římě chtěl, pomocí elektrického paúhoře, osobní lékař císaře Claudia, Scribonius Largus, léčit dnu a migrénu. Prý se mu dařilo.
· O pár století později ho pojali jako hračku. Lidé se chytli za ruce a dva krajní strčili volnou ruku do akvária. Té legrace, když všichni dostali pecku.
· Nejdále jsou asi v Japonsku, kde živou elektrickou energii používají jako atrakci v muzeu. Rozsvěcují paúhořem vánoční stromek. Sice nesvítí stále, to už by paúhoř baterky asi nenabil, ale hezky bliká.